Svět knihy Praha 2013
19. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

Elektronické čtečky knih se dostaly na trh roku 2007. Ale až poslední dobou se zdá, že zájem o ně roste, zvláště v řadách studentů připravujících se na maturitní zkoušku z češtiny. Já osobně jsem nikdy po čtečce netoužila, zavrhovala jsem ji jako něco zbytečného a nepřirozeného, na tištěné knihy jsem nedala dopustit. Ovšem to se změnilo.

Musím přiznat, že s čtečkou knih přichází nové možnosti – na dovolenou si již nemusíme brát 10kg knížek, které pak zabírají většinu místa v kufru, stačí jen jedno 200g zařízení. Další podstatnou výhodou je to, že s čtečkou nejsme omezováni tím, že by kniha nebyla k sehnání – ať už v knihovně nebo v knihkupectví. V dnešní uspěchané době se hodí, že nemusíme hlídat výpůjční lhůtu na vrácení knihy do knihovny nebo pro ni jezdit na druhou stranu města. Navíc knih se do čtečky vejdou tisíce.

Stále jsou zde nevýhody – po vybití baterie máme náhle v rukou neužitečný kus plastu. Zlí jazykové mohou tvrdit, že čtení na tomto zařízení je nezdravé, ale s tím po vlastních zkušenostech nemohu souhlasit, e-ink (technologie využívaná čtečkami pro zobrazování písma) je k očím naprosto šetrný, stejně jako tištěný text. Cena také není nevýhodou, při dlouhodobém používání nám úspory za tištěné knihy pořizovací cenu čtečky plně vynahradí, e-knihy jsou totiž levnější než jejich papírová dvojčata, a některé se dají stáhnout i zdarma.

Jak vidíme, plusy převažují nad mínusy. Otázkou však stále zůstává, jestli se s nástupem čteček na náš trh něco změní. Myslím, že je to pohodlné řešení pro ty z nás, kteří knihy čtou pravidelně a rádi, ale nevěřím, že by někdo začal číst knihy jen proto, že už nemusí ručně obracet stránky. Vzhledem k elektronizaci naší doby nevidím problém v technologické podstatě věci, vždyť většina lidí dnes vlastní mobil, tablet, počítač, není tedy zatvrzelým zastáncem papíru. Spíše si myslím, že mnoho lidí (zvláště má generace) není zastáncem vůbec žádných knih. Po příchodu z práce (školy), jsou unavení. Nechtějí vyvíjet téměř žádnou mozkovou aktivitu, nemají sílu na to, aby si představovali imaginární světy knih. Proto preferují filmy, seriály, PC hry (u toho skoro nemusejí myslet) – a na knihy v jejich denním rozvrhu jaksi nezbývá čas.

Možná, že obliba čteček poroste v čase před maturitou, kdy se i ti nejlínější čtenáři musí přemoct a nějaké knihy přečíst. Výhody čteček osloví studenty líné knihy shánět, všechny si je najednou stáhnou do toho kouzelného zařízení. Vydrží jim ale čtení, když už k němu po maturitě nebudou nuceni? Přitáhnou je příběhy vymyšlených hrdinů natolik, aby si našli čas na čtení? Nebo usednou zpět za monitor počítače a čtečky budou osamoceně ležet na poličce a zapadat prachem jako předtím papírové knihy? To ukáže až čas.