LITERÁRNÍ SOUTĚŽ
MOJE VOLBA - TIŠTENÁ NEBO ELEKTRONICKÁ KNIHA?
v rámci tématu veletrhu Svět knihy Praha 2013 Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem
soutěž je projektem kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou
Byly vybrány nejlepší práce z každé kategorie.
Autoři těchto prací se dozvědí teprve na slavnostním vyhlášení, kdo z nich se umístil na prvním, druhém a třetím místě. Jména autorů najdete na webu kampaně Rosteme s knihou.
Slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 17. května 2013 na 19. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2013 od 11:00 hodin v sále Rosteme s knihou. Předávání cen bude moderovat Lukáš Hejlík, přijde také známá spisovatelka a blogerka Iva Pekárková.
Jaké byly podmínky soutěže najdete zde.
Čtečky a tablety nebo klasické knihy a učebnice? To je těžká otázka, poněvadž obě z možností mají své klady a zápory. Mezi výhody elektronických čtecích zařízení řadím především velikost a skladnost, na rozdíl od klasických knih zabírají minimum místa, což je, myslím, obrovská výhoda, zvláště pro studenty. Dalšími výhodami jsou například čitelnost v šeru, možnost nastavení textu podle vlastních požadavků, či možnost „nakupování – půjčování“ přes internet.
Ovšem, klasické čtení má také své klady. Přeci jen je to jiný pocit, moci si na knihu sáhnout, mít k ní nějakou citovou vazbu. Každý z nás jistě už zažil okamžik, kdy s nadšením listujete stránkami nové knihy a celí natěšení se ihned vrhnete do čtení.
Elektronická kniha by pro mě měla menší hodnotu, neměla bych pocit jejího fyzického vlastnictví, což je celkem důležité, protože ke každé své knize mám nějaký osobitý vztah.
Mimo jiné, své knihy si vystavuji na poličku, seřazuji, oprašuji z nich prach, s radostí si je stále prohlížím, a to by s jejich elektronickými verzemi nešlo.
Musím ale podotknout, že jisté zkušenosti s elektronickými knihami mám, zkušenosti kladné. Před několika měsíci jsem si stáhla elektronickou verzi knih, které jsem si chtěla přečíst, ale v žádném knihkupectví momentálně nebyly k dispozici. Čtení bylo pohodlné, mohla jsem si číst v přítmí, ve škole během přestávek, venku, zkrátka kdekoliv. Samozřejmě jsem ale neměla onen pocit, že ty knihy skutečně vlastním.
Domnívám se tedy, že pro studijní potřeby by byly vhodnější čtečky, ovšem pro domácí počtení svých oblíbených románů, které čtu hlavně v době prázdnin, bych upřednostňovala klasické knihy.