LITERÁRNÍ SOUTĚŽ
MOJE VOLBA - TIŠTENÁ NEBO ELEKTRONICKÁ KNIHA?
v rámci tématu veletrhu Svět knihy Praha 2013 Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem
soutěž je projektem kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou
Byly vybrány nejlepší práce z každé kategorie.
Autoři těchto prací se dozvědí teprve na slavnostním vyhlášení, kdo z nich se umístil na prvním, druhém a třetím místě. Jména autorů najdete na webu kampaně Rosteme s knihou.
Slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 17. května 2013 na 19. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2013 od 11:00 hodin v sále Rosteme s knihou. Předávání cen bude moderovat Lukáš Hejlík, přijde také známá spisovatelka a blogerka Iva Pekárková.
Jaké byly podmínky soutěže najdete zde.
Spousta lidí stále řeší, kterou podobu si vybrat. Elektronickou? Papírovou? Jakou, tak jakou? „Hmm“ a proč nemít obě?!
Vyznavači klasických knih častokrát pějí ódy na papírové knihy pro jejich určitý půvab. Pro jejich vůni, pro to, že jsou hmatatelné. Mohou si ji osahat, očichat, nechat si ji podepsat, přemítat, kde všude byla a kdo všechno ji měl a tak dále.
Zajisté, klasická kniha má své výhody, ale jako je tomu u všeho, má i svoje proti.
Jako první a hlavní problém shledávám fakt, že tlustá vazba a stovky stránek něco váží. Teď jistě někdo namítne, že je to jen malá oběť. Myslím si však, že takový člověk se tahal maximálně tak se zmuchlaným časopisem pohozeným kdesi v hloubi jeho zavazadla a nikdy neměl pořádnou velkou knihu ani v ruce.
Předešlý problém se hned pojí s druhým, a tím je, že musíte s sebou nosit pouze jednu, maximálně dvě knihy. Jenže co když nemáte zrovna chuť číst tu, kterou jste si ráno hodili do své tašky, kabelky, batohu nebo brašny?
Je to jako mít ve svém MP3 přehrávači pouze čtyři písničky s tím, že určitě budete mít odpoledne při cestě domů chuť poslouchat zrovna tenhle hudební žánr. Jenže místo toho, aby pršelo, vysvitne slunce a vám se nechce poslouchat tu nudnou, pomalou hudbu, která vám zeje na paměťovce.
Stejné je to i s knihou. Ne vždy musíte mít náladu na tu knihu, jakou jste si vzali.
Elektronická kniha naproti tomu takovými nedostatky nedisponuje. Má však jiné.
Abyste si mohli knihu vůbec přečíst, potřebujete nějaké zařízení, které umí přelouskat ty divné jedničky a nuly do nám srozumitelnějšího formátu. Proto si nejprve musíte zakoupit nějakou čtečku knih, a to je všeobecným argumentem pro zavrhnutí elektronických knih. Velkou roli totiž hraje cena takovýchto zařízení, která se u nás pohybuje kolem dvou či tří tisíc korun. Ano, není to zrovna malá částka, je však nutné brát na zřetel, že častokrát knihy v elektronické podobě stojí třetinu toho, co papírové. Každý jistě dokáže spočítat, kdy se mu investice vrátí.
Další věcí, kterou odpůrci argumentují, je, že ze čtení elektronických knih na čtečce, tabletu či mobilu bolí oči. Možná mají pravdu, ale ruku na srdce, koho nebolí oči při dlouhém čtení z normální knihy? Navíc v přítmí si přečtete velké kulové a musíte zapnout nějakou tu lampičku, abyste vůbec viděli nějaké to písmenko.
Mnohokrát jsem slyšel i názor, že s elektronickou knihou nejde nic dělat. Upřímně, co byste chtěli dělat s knihou? Podepřít stůl? Vložit ji do knihovny jakožto skvělou dekoraci pokoje? Nebo snad použít její stránky, když vám zrovna dojde toaletní papír?
Suma-sumárum v dnešním uspěchaném a hektickém moderním světě mají elektronické knihy jistě svoje místo. Podle mě však budou žít obě platformy – jak papírové, tak elektronické. Podobně jako cédéčka nevytlačila gramofonové desky, nebo jako železo nevystrnadilo dřevo. Normální tištěné knihy totiž mají svoje neuvěřitelné kouzlo, které jim nikdo nevezme.