LITERÁRNÍ SOUTĚŽ
MOJE VOLBA - TIŠTENÁ NEBO ELEKTRONICKÁ KNIHA?
v rámci tématu veletrhu Svět knihy Praha 2013 Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem
soutěž je projektem kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou
Byly vybrány nejlepší práce z každé kategorie.
Autoři těchto prací se dozvědí teprve na slavnostním vyhlášení, kdo z nich se umístil na prvním, druhém a třetím místě. Jména autorů najdete na webu kampaně Rosteme s knihou.
Slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 17. května 2013 na 19. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2013 od 11:00 hodin v sále Rosteme s knihou. Předávání cen bude moderovat Lukáš Hejlík, přijde také známá spisovatelka a blogerka Iva Pekárková.
Jaké byly podmínky soutěže najdete zde.
Kniha je můj přítel - 18.03.2013
Myslíte si, že kniha je prostě kniha a je jedno, jestli je papírová, elektronická nebo třeba vyškrábaná na školní lavici? Já tedy ne! Pro mě je kniha něco víc, než jenom text. Kniha má totiž svoji duši.
Elektronickou knihu jsem ještě nikdy nečetla, ale vůbec mi to nechybí. Jasně, je to praktické, vejde se vám do ní celá knihovnička a přitom ji strčíte do kapsy, ale mě na ní něco chybí. Jak řekla moje učitelka češtiny: „Já si na tu knížku prostě potřebuju šáhnout.“
Zkoušela jsem přečíst knížku v PDF, ale po pěti minutách jsem vstala od počítače a vytáhla jsem z poličky tištěnou verzi. Jako by se mezi jedničkami a nulami ztratila krása textu. Nic se nevyrovná tomu, když přejedete prstem po papíře.
Prostředí elektronických knih bych přirovnala k nemocnici. Je to tam takové sterilní, neosobní a cizí. Všechny knížky tam jsou na chlup stejné, nemají žádnou osobnost a chybí jim originalita. A co hlavně - nejsou vaše. Nemůžete si je prostě vzít do ruky a změřit si, jak jsou tlusté a široké a z čeho jsou vlastně dělané
Když si čtete elektronickou knihu, nikdy nenajdete stránku zašpiněnou nebo roztrženou a přitom právě v tom se skrývají kouzelné příběhy. Když vidíte tyhle drobné nedostatky, vzpomenete si, jak jste jedli ten výborný řez od babičky, kterým jste pak umazali stranu 59 anebo jak jste se pokoušeli odehnat komára tak vehementně, až jste na stránce 82 utrhli poslední odstavec.
Já nevnímám knihu jako pouhý zdroj informací, ale jako přítele, se kterým chci něco prožít a proto při pohledu na hřbet nevidím jen název a autora, ale vidím příběh, který mi kniha dala, dobrodružství, které jsem s ní prožila.
share
tweet this
+1
