Svět knihy Praha 2013
19. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

Kolik lidí se ve 21. století věnuje četbě literatury? Je možné, aby vynález typu elektronické knihy rozšířil řady čtenářů? Proč mladí již v současnosti netráví čas s knihami?

Dnešní svět se jeví jako hektický. Spousta lidí v důsledku krize přišla o pracovní místo a ti, co prozatím ne, dělají vše pro to, aby o ni nepřišli. Dělají neplacené přesčasy, často pracují ještě doma dlouho do noci… Tato skupina nemá na četbu čas, natož pomyšlení. Ani mezi manažeři+šéfy větších firem (neopomeňme podnikatelé všeho druhu), právníky, soudce, lékaře, nenarazíme na zapálené čtenáře (čítajíce okolo 200knih za rok). Všichni jmenovaní si nemohou dovolit ten luxus ocitnout se v odlišné dimenzi. V dimenzi, kde nežijí své vlastní životy, ale prožívají osud jiných. Takže zbývají důchodci a žáci (potažmo studenti), kteří teoreticky tuto činnost vykonávat mohou. Lidé důchodového věku čtou velmi rádi, bohužel (pro prodejce) se však jedná o společenskou vrstvu konzervativní, obvykle odmítajíc jinou než tištěnou verzi knížky. Ovšem u náctiletých by se potenciálně mohla elektronická kniha prosadit. Bohužel (znovu pro obchodníky) mezi mladými je bráno čtení ve volném čase jako trapné, odsouzeníhodné a naprosto out. Jedna moje dobrá kamarádka mi nedávno řekla věc, která mi totálně vyrazila dech: „ Jeden můj spolužák na otázku, jak tráví volné chvíle (čili co patří k jeho koníčkům), pohotově odpověděl, že rád čte. Divily jsme se o přestávce se spolužačkami, že se to považuje za hobby.“ Navíc prý celá třída vybuchla smíchy!

Mladiství i děti ztrácejí chuť číst. Podle mě to bude mít katastrofické následky, jež se záhy projeví…Sama jsem byla několikrát svědkem onoho trapného momentu, kdy se vrstevníci nebyli schopni vyjádřit, neboť neměli dostatečnou slovní zásobu, která by jim to umožňovala. Naštěstí si to někteří jedinci uvědomují (doufám, že se nejedná pouze o češtináře!!!) a proto vytváří projekty. Uveďme třeba Čtení pomáhá (jedinec se může zapojit individuálně), Rosteme s knihou anebo Čteme dětem (zapojení formou knihoven).

Cílem mojí práce není zaobírat se otázkou: „Proč v dnešní době nečteme?“ , ale řešit rozpor elektronických a tištěných knih. Nutno přiznat, že s elektronickou knihou nemám pražádné zkušenosti, ba ani mě její vyzkoušení neláká! Hlavním důvodem mého počínání je ta skutečnost, že by mi publikace ve vazbě chyběla. Ten pocit je nenahraditelný! Přičichněte si ke stránkám klidně pěti různorodých knih a zaplaví Vás rozdílný odér. Když tu věc držíte v ruce, cítíte se tak báječně, že na to slova snad ani neexistují. Připadá mi, že člověk, čítajícího z tištěného svazku, je mnohem blíže autorovi. Navíc je to tradice. My, moderní lidé, máme touhu tradice nahrazovat či ničit, ale tohle by znamenalo jediné; totiž být vrahy a naprostými barbary! Poučme se z minulosti; z dob, kdy 5 mnichů s předčítačem(=jeden mnich předčítal) několik desítek hodin denně ručně přepisovali pradávné poznatky (nejhojněji z knihy všech knih-Bible). Vraťme se do dob, kdy byl objeven jistým Johanem Gutenbergem knihtisk a jakou revoluci způsobil. Jen vezměme v potaz, že náhle se z nedostupného materiálu stal prostředek přístupný masám lidí. Knihy byly do té doby spjaty se šlechtou, neboť mniši přepsaný spis měl nevyčíslitelnou hodnotu. Držet jednou v ruce inkunábuli, rozplynu se štěstím. Dobře, myslíte si, že se zavedením elektronických knih začnou lidé znovu číst? Tato otázka mi připadá naprosto scestná…Už delší dobu si můžete koupit tuto technickou vymoženost, avšak prodej se nezpopularizoval (před obchody nestály davy jako např. při uvedení poslední knihy Harryho Pottera na trh). Soudím tak také z té skutečnosti, že zkrátka nepotkávám jiné společenské bytosti „s tou divnou věcí“. Jasně, sem tam ano, ale není to častý jev a když už, pak většinou počet jedna e-kniha na celou tramvajovou soupravu. Vždyť i já s klasickou, tradiční tištěnou publikací jsem sledována pohledy spolucestujících a shledávána knihomolem. Kromě toho jsou zatím ceny čteček poměrně vysoké a v nákupu běžné knihy od té v elektronické podobě je rozdíl ceny malý. Jak jsem psala výše, nyní čtou především starší generace, které jsou vůči novinkám skeptické. Teenageři by je možná přijali všemi deseti, avšak raději utratí peníze za vstup do clubu, kina či za nákup oblečení, než aby si koupili něco smysluplného. Něco, co jim poskytne prostor pro fantazii a empatie. Něco, co je naplní. Také je na pováženou otázka zdraví. Vážně elektronické čtečky neničí zrak?

Dovolte mi na úplný konec ocitovat Franze Kafku: „ Jistým bodem počínaje není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout.“ Protože jednou z nejkrásnějších závislostí na celý život je právě ta na knihách!