Svět knihy Praha 2013
19. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

Začalo to, když jsem byla ještě v dupačkách a o světě a lidském životě jsem neměla sebemenší potuchy. Maminka si mě vždycky posadila na klín a začala listovat tou podivuhodnou duhou barev a písmen, která mi tehdy nic neříkala. Když konečně našla tu správnou stránku, usmála se na mě a začala mi číst. Přitom poklepávala prstem na obrázky kolem textu, zabírající největší část této dvoustrany. Nerozuměla jsem jí, ale líbilo se mi to. Až po pár měsících jsem v nejasné postavičce poznala krásnou Růženku či Sněhurku se zvířátky, ze kterých se časem vyklubalo sedm buclatých trpaslíků. Všechny pohádky mne nutily věřit, že dobro nakonec zvítězí nad zlem. Toto heslo mě provázelo ještě prvními knížkami, jimiž jsem se snažila prolouskávat úplně sama. S prvními mýlkami o věčně báječném životě plném úsměvu a bezstarostné svobody jsem se setkala teprve před pár lety. Postupně poznávám příčiny uplakaných očí a zármutku, odkládám růžové brýle a pokouším se porozumět opravdovému životu. Pravda, někdy k nám není zrovna přívětivý a spravedlivý, ale jakmile na nás vykoukne i ten sebemenší světlý kousek života, hned víme, proč jsme tady.

Teď už nemám tolik času zase otevřít tu barevnou duhu jako dříve, ale prázdniny mi vyjdou vstříc a nechají mě opět otevřít vrátka do Země fantazie.