Svět knihy Praha 2013
19. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

Když sluneční paprsky ohřívají vaše ramena v místnosti plné ticha s pilíři plnými knih, myšlenkami se rádi necháváte unést daleko za hranice reality. Putujete do knižního světa a dobrovolně tak opouštíte realitu všedních dní. Ta vůně starých listů na vás dýchne. Přesně to si já vybavím, když se řekne "kniha".

Snít a nechat se houpat vlnami poezie nebo ovívat přímočarým, ale beztak neobyčejným vánkem prózy můžete nyní ale i jinak. Elektronická kniha je lehký, ale zároveň silný pomocník nesoucí několik takových literárních realit a světů v jednom. Jsme přeci jen generace přístrojů a displejů. Sami to vidíte, neboť kdekoliv v metru půjdete, uvidíte někoho s chytrým telefonem nebo čtečkou. Záda se mu narovnala, je to moderní, je to praktické, je to pohodlné, jen ne kouzelné.

Kniha vás při prvním pohledu musí zaujmout a to dokáže pouze obalem, který je prací někdy i mnoha lidí. Musí vás oslovit a nalákat a trochu napovědět, co od knihy čekat. Někdy i mluvíme o obálce jako o samostatně hodnotném dílu. Soubor Bylonaspet.pdf vás ale ze židle nezvedne.

Proti mluví ale mé zážitky. Nikdy nezapomenu na to, když jsem četla svou první fantasy knihu od Christophera Paoliniho. Bylo mi patnáct let a byla jsem to jen já, kniha a baterka pod peřinou. Po půl hodině byly mé ruce tak odkrvená, že jsem si musela dělat čím dál tím delší přestávky. Mít elektronickou knihu s podsvíceným displejem, čtení by bylo asi mnohem příjemnější.

Přesto po elektronické knize netoužím. Své peníze raději investuji do průkazky v knihovně. Jsem možná až příliš konzervativní člověk na dnešní dobu, nebo možná příliš romantická pro pokrok, ale co by to bylo za čtení, kdybych po každé otočené straně necítila inkoust a zatuchlinu? Co by to bylo za plynutí děje, kdybych těmi stranami vůbec neotáčela svými špinavými prsty? A co by to bylo za prožívání, kdybych se občas nerozčílila nad roztržením nějaké té stránky?

Ne, děkuji pěkně.