Svět knihy Praha 2013
19. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

V metru má každý v ruce svojí čtečku a jen bezhlavě posouvá stránku níž a neobrací strany. Čtečku sice doma mám a čtu si z ní, jenže pořád si kupuji knihy. Chybělo by mi otáčet stránky, chyběla by mi ta krásná vůně nové knížky. Je to nepopsatelný pocit, když si koupím novou knihu nebo, když ji dočtu a nemůžu se dočkat na další díl.

Některá knihkupectví mají teď novinku, že ke každé zakoupené knize dostanete její e-verzi zdarma. Já to takhle dělám, že si koupím knihu a přes den si čtu tu tištěnou formu a večer abych si nemusela svítit baterkou, tak čtu ze čtečky.

Myslím, že dnešní svět je až moc ponořen ve světě techniky a zapomínáme jaké to je držet knihu v ruce. Není to ale lepší? Vidět tu krásnou obálku, na poličce mít pak vystavěné jednotlivé knihy vedle sebe podle abecedy nebo podle žánru.

Já osobně nejraději čtu fantasy a romány, přece jenom jsem holka a v knížkách se chci najít. Zase druhý pohled na tuhle věc a „válku“ čteček s knihami je ten, že čtečka tolik nezabírá, kdežto na knihy se práší a když je jich moc pak už se nevejdou do police. Musíte rozšiřovat místo pro knihy, ale čtečku si vložíte do šuplíku u nočního stolku nebo jí najdete místo někde na konferenčním stolku u gauče, občas ji nabijete a občas si stáhnete aktualizaci. Jenže tohle je otročení! Výrobci nám podstrčí vymoženost a každý jí hned má. Utíkáme od obyčejného čtení s knihou v ruce.

To vám nechybí, to jak si sednete v klidu někam do rohu a čtete si, ponoříte se do děje a nevnímáte okolní svět.

Přesně tohle já jsem na to vždycky milovala. Začít číst ve čtyři a najednou hele je půl deváté, ztotožňovat se s hlavní postavou. Prožívat jejich strach a jejich zamilovanost. Mít husí kůži z toho děje té knihy a se čtečkou je to stejné, ale držet v ruce knihu a těšit se až přetočíme na další stranu a s každým otočením na nás ta kniha vrhne lehký záchvěv větru okolo nás a ucítíme tu dřevitou vůni a vůni barvy v tisku.

Kniha je samozřejmě náchylnější na špínu, na vodu na všechno, když budeme mít zašpiněné ruce samozřejmě, že na ní zanecháme nějaký otisk, ale na čtečce všechno pak zmizí. Jednoduše ji setřeme hadříkem a je vše v pořádku.

Nepraktické je brát si čtečku v létě k moři nebo k vodě na koupaliště, to je opravdu lepší si vzít knihu. Přece jenom čtečka je ta dražší záležitost a knihy nestojí až zas tolik aby se nedala koupit nová a další.

Čtení je pro mě prostě osvobození od okolního světa a můžu na chvilku takzvaně vypnout a soustředit se pouze jenom na ní a můžu chvilku zažívat dobrodružství s nimi.

Čtečky mi přijdou obyčejné a strohé, ale takhle někomu připadají knihy a nenaděláme s tím nic.

Jsou lidé, kteří ani nečtou nebyli vedeni od dětství ke čtení, ale když tak vzpomínám mě také nikdo neřekl a budeš číst.

Dostala jsem knížku a na tu svojí první si pamatuji moc dobře, nebylo to moc čtení pro mě, ale já ji objevila u babičky. Byl to Neználek, ale já byla malá a tak mi bylo čteno, když jsem vyrostla četla jsem si knihy sama, ale doteď nevím proč v nějakých 10 letech jsem z ničeho nic přestala. Nikdo neví ani rodiče, prostě jsem prý nechtěla.

Myslím, že někteří náctiletí nečtou už jenom kvůli předsudkům. Tohle by měl každý asi hodit za hlavu a číst a obecně dělat si co chceme, do tohohle nám nemá nikdo co povídat. Každý by měl aspoň pár knih přečíst. Každý by si měl najít tu svou literaturu ať už je to odborný časopis nebo detektivka a myslím, že na trhu je už tolik žánrů a různých knih, že si vybere snad už každý. Takže čtěte a vzdělávejte se tím!