LITERÁRNÍ SOUTĚŽ
MOJE VOLBA - TIŠTENÁ NEBO ELEKTRONICKÁ KNIHA?
v rámci tématu veletrhu Svět knihy Praha 2013 Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem
soutěž je projektem kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou
Byly vybrány nejlepší práce z každé kategorie.
Autoři těchto prací se dozvědí teprve na slavnostním vyhlášení, kdo z nich se umístil na prvním, druhém a třetím místě. Jména autorů najdete na webu kampaně Rosteme s knihou.
Slavnostní vyhlášení proběhne v pátek 17. května 2013 na 19. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2013 od 11:00 hodin v sále Rosteme s knihou. Předávání cen bude moderovat Lukáš Hejlík, přijde také známá spisovatelka a blogerka Iva Pekárková.
Jaké byly podmínky soutěže najdete zde.
Elektronické knihy se stávají stále oblíbenějšími. Není divu. Je praktické mít knihu uloženou například v mobilu. Napadlo vás ale někdy, co si o tom asi myslí papírové knihy?
V knihovně, 27.9.2024
Už šest let se tady na mne práší. Kde jsou ty časy, kdy jsem byla oblíbená a každý týden se na mne někdo ptal. V knihovně jsem nikdy moc nepobyla. Sotva mě někdo vrátil, hned si mě půjčoval jiný. Doma mě co nejdříve vytáhl a těšil se příběhem, kterým mě kdysi dávno obdařili v tiskárně. Bohužel je to minulost. S vývojem techniky se totiž objevily elektronické knihy a o nás postupně přestal být zájem.
Ačkoliv je vůbec nemám ráda, svým způsobem je lituji. Chudinky nemají papírové stránky. Nemají ani pevné desky, které by jim dávaly tvář. Elektronické knihy dokonce ani nevoní. Nejhorší na nich je, že je lidé nemohou jen tak vzít do ruky a číst, ale musí na to mít speciální čtečku. Bez ní by knihu vlastně ani neviděli. Proč si je tedy tak oblíbili? Protože jsou jiné a v mnoha ohledech praktičtější.
Jsou třeba mnohem skladnější než my. Já a pět mých sestřiček nemáme šanci vejít se do kapsy. Na nás čtenář potřebuje pořádný batoh a dobrou kondičku, aby s námi někam došel. Elektronické knihy se uloží do čtečky a ta se do kapsy vejde s přehledem. Je také lehká, váží jako krátká knížka dětských říkadel. Proto školáci vyhodili ubohé učebnice. To jim uznávám, už je aspoň nebolí záda z těžkých aktovek.
Pro elektronické knihy se nemusí nikam chodit. Dokonce se za ně ani nemusí zaplatit. Stačí několik kliknutí na počítači, knihu stáhnout a je to. Neexistuje ani stres z upomínek z knihovny za nevracené výpůjčky. K nám už totiž skoro nikdo nechodí. Nejdřív přestal být zájem o encyklopedie, protože vyhledávání informací na internetu je jednodušší. My, knihy z beletrie, jsme se jim tehdy smály. Postupně jsme se ale dostaly do stejné situace. Otevírací doba knihovny se smrskla na hodinu denně. Co odešla paní Dvořáková do důchodu, nemáme ani pořádnou knihovnici. Ta nová k nám nemá žádný vztah. Je ráda, že má možnost si na mateřské trochu přivydělat. Peníze má téměř za nic. Do knihovny už snad nikdo ani netrefí.
A tak se tu jen povalujeme a vzpomínáme. Máme mnoho zážitků. Každá kniha z knihovny s čtenáři procestovala půlku světa. Také máme největší přehled o českých domácnostech. Málokdo byl na tolika návštěvách jako my. Nyní je to ale minulost. Už si o tom můžeme jen vypravovat...